Červenec 2016

Ještě žiju, nebojte

9. července 2016 v 22:28 | Scar. |  Zápisník
Mě se jen tak nezbavíte, i přestože jsem přestala dávat tak intenzivně články, stále moje ledové srdíčko bije a moje plíce a mozek pracují. Pracují i moje ruce, jelikož začala sezóna a já v práci umírám vedrem a k tomu ještě civím na zpocená prasata a malé tlusté děti (musím ale uznat, že někdy kolem mě projde krásný chlap s krásným úsměvem a ještě krásnějším tělem).
Asi chcete slyšet (nechcete), kde jsem byla, co se stalo, že jsem nepsala nebo jestli jsem náhodou nenavštívila samotné peklo. Tam jsem se ještě nestihla podívat, ale určitě až někdy bude čas, tak tam zajdu a vám hned ty informace podám. No, byla jsem trochu zaneprázdněna koncem školy, slavili jsme, slavili jsme a ještě jednou jsme slavili. Poté do toho práce, takže já tři dny v kuse dávala třináctky a další dny jsem měla tak třeba 10 až jsem se dočkala svého volna. Musím říct, že jsem opravdu blbá, jelikož jsem šéfové říkala, že nebudu v té práci tak jako jsem byla minulé léto a teď mám ze všech nejvíce nadělaných chodin? Cože jako, jakto. Ale aspoň budou peníze a já budu v balíku (s šedesáti korunama na hodinu čistýho, každý se mi vysměje, když jim to povím). Jinak za týden a kousek mám zase tolik příhod z práce, které bych vám tu mohla popovídat, ale nemá to cenu, jelikož by toho bylo moc a mě by bylo líto, že jsem napsala jen jednu historku a ne všechny. Takže pardon, ale to se nedozvíte - tak nevím proč to vůbec načínám.